close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Brejlounek??? Už nikdy!!!-XVI.

30. října 2006 v 15:54 | kler |  FF-Brejlounek??Už nikdy!!
Brejlounek??? Už nikdy!!!-XVI.
Ráno se sbalim věci. Trvá mi to celkem dlouho, protože za ten týden se mi stačily rozmístit po celym srubu. Ani nevim jak se tam dostaly. Jednu mojí ponožku sem našla dokonce v troubě a moje modrý tričko bylo pod gaučem. Když sem dobalila, šla sem si udělat snídani. Všichni ještě spali, protože já šla včera spát dřív než ostatní, takže ještě asi ponocovali. Bylo to táááák příjemný usínat v Tomově náruči. Ale jak to teď s náma bude?? Doufám, že se to co nejdřív vyjasní.
Když si čtu noviny, který sem tam někde vyhrabala, přijde do kuchyně Tom.
"Ahoj, jak ses vyspal??" zeptám se ho.
"Krásně a ty??" přijde ke mně, obejme mě ze zadu a dá mi pusu na tvář.
"Taky hezky. Takhle krásně mě ještě nikdo neuspal." Usmála sem se na něj.
Za chvilku vstali i ostatní, zabalili si a už jedeme autem zase zpátky k nám. Jejich šofér pro nás přijel a všechny nás hodí domů.Uběhlo to jako voda. Musim říct, že sem si to opravdu užila. Děkuju Bohu za ty šílený antifanynky. Podívám se na Toma. Sedí vedle mě a v uších má MP3. Chytnu ho za ruku a přitulim se k němu. Obejme mě kolem pasu a políbí mě do vlasů.(Sem rozená básniřka =)) Ach jo….vim, že až se vrátim domu, všechno bude jinak. Nechci od něj.
"Táááák a smě tady." Oznamuje nám šofér. Já vystupuju jako první. Tom vychází se mnou, že mě půjde doprovodit. Šofér mi zatím vytáhl můj loďák z auta. Zrudnul u toho,ale dokázal ho dopravit až pře dveře. Otočim se zpět na Toma.
"Děkuju ti za ten týden. Moc sem si to užila. Snad se ještě někdy uvidíme." Řeknu a chci odejít. Myslim, že ho stejně moc nezajímám. Teď už ho u mě nic nedrží. Na tý chatě asi neměl co dělat, tak si se mnou hrál.
"Počkej!!! Jak snad se ještě někdy uvidíme???? To je přece jasný!!! A to nedostanu ani pusu??" řekne smutně. Přijdu k němu, podívám se mu do očí. On si mě přitáhne a políbí. Zase ty motýli v břiše. Takhle tam vydržíme asi 5 minut, když nás vyruší brácha, kterej mezitim vylezl z domu, aby mi pomoh s kufrem.
"No tak já půjdu. Měj se hezky. Pa." Rozloučim se s Tomem a mizim v domě.
"Pa." zamává mi Tom a odjíždí.
"Jo tak to je TO dvojče, co se ti líbí." Řekne Fanny a vítězoslavně se zašklebí.
"Ticho a žádný poznámky!!" syknu a tahám za sebou kufr do schodů. V pokoji si lehnu na postel a za chvilku usnu.
Probudim se až druhej den ráno. Je neděle, takže zítra budu muset zase do školy. Já tam tak nechci!!!! Sejdu dolů a udělám si jídlo. Sedí tam taťka a chce všechno slyšet. Jak sem se měla a tak podobně. Začnu mu teda ve zkratce líčit, co sme dělali a jak sem se měla. Samozřejmě, že vynechám některé detaily =)
"To je dobře, že sis našla konečně kamarády." Řekne nakonec a odejde dělat něco na autě.
Celej den se vleče jak nejpomaleji to jde. Večer si připravim věci na zítra do školy a ulehám do postele.
"Škola!!!!" probudim se ráno s touhle myšlenkou. To bude zase bezva den. Oblíknu se, namaluju učešu a vyrážim. Před školou si ještě chvilku pokecám s Chris a pak už mě čeká 7 hodin utrpení.
Ve třídě se nic nezměnilo. Lidi sou stejně blbý, kluci stejně vyšinutý a holky stejný kravky. Ani prázdniny jim nepomohli. Když už zvoní na poslední hodinu, přijde mi zpráva od Toma:
AHOJ NELINKO, V KOLIK TI DNESKA KONČÍ ŠKOLA?? Odepíšu mu, že v 14:30.
DOBŘE, TAK JÁ SE PRO TEBE STAVIM A PŮJDEM NĚKAM NA ZMRZKU CO ŘIKÁŠ?? Odepíše obratem. Samo, že souhlasim a už se nemůžu dočkat zvonění.
"Konečně!!" zvoní a my vyletíme ze třídy jak uragán. Stavim se ještě na záchodech podívat se, jak vypadám a vycházim před školu.Tam se o zábradlí opírá Tom a kolem něj asi 15 holek žadoní o podpis a zbožně na něj koukaj.
"Ahoj, tak co půjdem??" řeknu, když přijdu k němu. Ty holky si mě změřej nenávistnym pohledem.
"Jasně." vlepí mi pusu na pusu a vyrážíme do nejbližší cukrárny…
Objednáme si a sedem si co nejvíc do rohu, aby nás lidi moc neokukovali.
"Víš, Neli, já se tě chtěl na něco zeptat."
"Tak se ptej…" pobídnu ho. Tváří se malinko rozpačitě. Je tak rozkošnej =).
"Nechtěla…..ehm…nechtěla by si se mnou chodit??" vypadne z něj. Nevim co mám odpovědět. Což o to já ho mám ráda, líbí se mi a ten týden s nim byl krásnej, ale chození je dočista něco jinýho.
"A co novináři a fanynky?? To ti nevadí??" zeptám se ho.
"Copak nemůžu mít vlastní život?? Ať si píšou co chtějí a fanynky to budou muset přežít." Řekne rozhodně. No jo, ale co já?? Nevim ,co mě čeká s ním. Nechci ho zklamat a nechci zklamat sebe. Nadechnu se a řeknu:
Angee
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama