close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Brejlounek??? Už nikdy!!!-XI.

30. října 2006 v 15:49 | kler |  FF-Brejlounek??Už nikdy!!
Brejlounek??? Už nikdy!!!-XI.
Vypráví Tom:
Když Nela večer odešla ze srubu se slovy, že se de provětrat, nechtěl sem si nechat ujít příležitost být s ní sám.
"Jdu si lehnout, sem nějakej unavenej." Řeknu a jdu do pokoje. Tam na sebe hodim mikinu, nazuju botky a oknem mizim ve tmě.
Vidim jí. Sedí přímo přede mnou na kameni u jezera. Je tak nádherná. Její vlasy se v měsíčním světle lesknou. Pomalu k ní dojdu, tak abych nebyl moc slyšet, nechci jí vystrašit a položím jí ruku na rameno. Jak ta sebou cukla!!!! =)
"Co tu děláš??? Víš jak sem se lekla??" sjela mě hned. Neudržim se a začnu se smát.
"Promiň, nevěděl sem, že tě to tak vystraší." Omlouvám se a pořád se směju.
"Můžu si přisednout?" zeptám se. Souhlasí a já si sednu na kámen vedle ní. Je to krása. Jezero se ani nepohne, takže vypadá jak sklo, od kterého se odráží světlo měsíce. Jen tak tam sedíme tiše vedle sebe.
"Taky tak miluješ ten klid??" zeptám se, když už je ticho trochu nepříjemné.
"Jo, ale nesmí ho být moc. Mám ráda, když se něco děje, ale čas od času je důležitý si odpočinout." podívá se na mě a naše pohledy se setkají. Vpíjím se svýma očima do těch jejích. Má je nádherný. Takový oči sem snad ještě neviděl. Ale možná to bude taky tím, že holkám moc často do očí nekoukám =) Ale stejně mi ty její připadaj něčim vyjímečný. Už sem si jich všiml dřív, ale předtim sem je viděl jen za denního světla. Přijde mi, že byly hnědý, ale ruku do ohně bych za to nedal. Když se na ně teď dívám jsou spíš do zelena a odráží se v nich měsíční světlo. Dívá se na mě tak něžně, mile, ale hrajou v nich takový malinkatý jiskřičky.
"Tak…..ehm….vy ste hodně slavný s kapelou??" řekne po chvíli. Asi už jí to bylo nepříjemný.
"No jak kde. Ale začínáme prorážet i do světa. Snad časem." pronesu zamyšleně a zahledim se na oblohu.
"Poď se projít, nechce se mi jen tak sedět, už mě začíná brnět celej člověk." =) vstanem a dem kolem jezera.
Povídáme si o všem možnym. Je mi s ní hezky. Když jí vyprávim různý naše cesty s kapelou a kde všude sme byli, cítím na sobě její pohled. Vim, že si mě prohlíží, ale nevadí mi to. Na holčičí pozornost sem si už zvykl. Hezkej sem od mala =) Ale její pohled není obdivnej. Připadám si jak pod rentgenem. Pečlivě studuje každičký kousek mé tváře. Uznávám, že sem trochu nervózní tak si pohrávám s piercingem. To dělám vždycky.
"No a teď sme tady." dořeknu sáhodlouhé vyprávění a podívám se na ní. Stále se na mě dívá, ale teď už do očí. Zase ten její pohled. Nedokážu se od něj odtrhnout, jakoby mi něco uvnitř mě řikalo: 'Sklopíš zrak a uteče ti!!' při tom taková blbost, že jo =D Udělá to za mě a otočí se směrem na mýtinku, ke které sme stačili dojít. Lehne si na ní a dívá se na oblohu. Chvilku nad ní ještě stojim a pozoruju úžas v její tváři.
Po chvilce si taky lehnu. Cítím jak z ní sálá teplo. Najednou se otočí na bok, tak se otočim taky. Hledíme si do očí. Přijde mi, jakoby sme se znali věky. Najednou, ale vstane a odchází zpátky. Doženu jí a jdem společne vedle sebe.
Nejsem kuřák. To by se o mě říct nedalo, ale občas si rád dám. Teď ta chvilka právě nastala. Vytáhnu krabičku a ujistim se, že jí to nebude vadit. Naštěstí ne, tak jí nabídnu. Se zdráháním si vezme a mě to celkem překvapí, ale nechám to být. Asi si dá jen příležitostně, protože když dokouřila, trošku se motala =)
Už stojíme před chatkou a vcházíme dovnitř. 'To bude vypadat asi hodně divně, že teď vejdu dveřma dovnitř, když si myslí, že sem v pokoji a spim. A ještě ke všemu s Nelou' pomyslim si, ale nestačim nijak zareagovat, tak to nechám na osudu =). Zuju se a hodim mikinu přes věšák, ale to už mě někdo tahá za rukáv. Asi chce, ať se na něco podívám a táhne mě k pohovce. Na ní leží spokojenej Bill v klíně s Chris. Taky bych byl spokojenej na jeho místě =) Nela je přikreje dekou.
"Tak dobrou noc a sladký sny." rozloučí se a letmo mě políbí na tvář. Ani nestačim odpovědět a už mi zabuchuje dveře před nosem. Jdu teda do svého pokoje, tam se převlíknu a rozestelu postel. Pak mi to ale nedá a jdu se ještě podívat za Nelinkou.
Leží tam tak spokojeně, netknutě. Vypadá rozkošně. Přiblížím se k ní a mám hrozný nutkání pohladit jí. Jemně se dotknu její tváře. Má jí tak hebkou. A jak krásně voní!!!
"Dobrou noc" šeptnu a líbnu jí na tvář. Potichu za sebou zavřu dveře a s úsměvem na rtech ve svým pokoji usnu.
Angee
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama