close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Brejlounek??? Už nikdy!!!-IV.

30. října 2006 v 15:41 | kler |  FF-Brejlounek??Už nikdy!!
Brejlounek??? Už nikdy!!!-IV.
Že nemá nikoho s kym si povídat, protože se sem přestěhovali z jiné části Německa. Sklopí zrak a je nějaká přešlá.
"Co se stalo??" zeptám se jí. Jenom zavrtí hlavou, že to je dobrý a statečně se na mě usměje. "Nechceš jít na zmrzku??" navrhnu a ona s radostí přikývne. Já si dám jahodovou, čokoládovou a smetanovou…vždycky si vezmu ty první dvě a k nim měnim podle chuti. Chris si dá melounovou a kokosovou.
"Hezky experimentuješ" řeknu pochvalně. Zašklebí se a společně se usadíme ke stolku.
"Tak mi o sobě něco řekni" pobídnu jí.
"No tak přistěhovala sem se sem o prázdninách, protože tu taťka musí být kvůli práci. On totiž dělá bodyguarda jedný klučičí skupině."
"Vážně?? To musí být celkem rambo co??" Řeknu s úsměvem. "Asi hodně cestuje, ne??"
"Jo, bohužel, proto sme se sem přestěhovali, protože půlka tý kapely se odstěhovala právě sem, tak aby na nás táta měl víc času, sme tady." Ty jo, to je zajímavá práce, i když Chris trochu jituju, jelikož nemůže být moc často se svým tátou, ale jinak poslouží jako tělesná stráž vždy a všude, to může být dobrý.
"No a jinak mamka pracuje jako návrhářka, a sourozence nemám. Tak mi pověz zase něco o sobě ty!" pobídne pro změnu ona mě.
"Tak já bydlim tady v tom zapadákově od mala se svým bráchou a ….." tak sem se jí tak nějak v kostce popsala. Nakonec sme si vyměnily čísla a řekly si, že na sebe zítra před školou počkáme a půjdem společně.
Když přijdu domů a chystám jít nahoru do pokoje, že si půjdu lehnout k počítači a jen tak brouzdat po netu, ztuhnu a vrátim se pohledem na hodiny.
"Do pr*** to už je tolik??????" zhrozim se vylítnu nahoru do pokoje. Nestíhám, nestíhám!!! Zmatkuju a snažim se najít všechny potřebný věci na trénink. Chodim na hip-hop od tý doby, co sem se rozhodla zhubnout, ale nejdřív to pro mě byla jenom činnost, při který sem hubla, ale teď to je radost. Bez tance si už život asi nedovedu představit. Vyběhnu rychle z domu a pelášim do místní tělocvičny. Je to jediná podobná budova v okolí, takže tu je často hodně rušno, když si ale vymezíte svůj vlastní čas, tak máte místa kolik jenom chcete. Já docházim 3x týdně, což je pro mě akorát.
"Ahoj, promiň, že jdu pozdějc….ehm…trošku sem se zapomněla" omluvim se naší trenérce Simon.
"No odpustim ti, po prvním školním dni….se ani nedivim" koukne na mě a pousměje se. V šatně se převlíknu do sportovního bolérka přes prsa a volnejch tepláků, čelenku, botky a potítka a jde se na to!! Ze začátku se protáhnem, zahřejem si trošku svaly, aby nás pak nebolely a začínáme trénovat naší sestavičku.
Asi po 2 hodinách tancování sme všechny splavený a vypadá to, že se pod náma tvoří novej Německej rybník =) jak to z nás teče.
"Tak holky pro dnešek by to stačilo. Byly ste dobrý. Odpočiňte si a ve středu zase tady ve 4." Dořekne Simon a my se vydáme společně k šatnám. Je to zvláštní, myslela sem si, že si tu najdu kamarádku, protože tanec je taková společenská zábava, ale sou tu buď samí nafoukaný bárbíny, který se bojej, aby si nezlomily nehet, nebo holky, který myslej jenom na sebe a s nikym se nebavěj. V šatně si zalezu pod sprchu a vychutnávám si jak ze mě ta teplá voda smejvá ten slanej pot. Je to úžasnej pocit. Když vylezu ven holky už tam nejsou. Po sprše si připadám taková…..čerstvá =) hodim na sebe oblečení, ve kterym sem sem přišla, naházim věci do tašky a mizim pryč. Když vycházim z tělocvičny a dávám si do uší MP3 tak ve dveřích vrazim do nějakýho týpka.
"Promiň, nedávala sem pozor na cestu." omluvim se mu, když se trošku vzpamatuju.
"To je v pohodě" usměje se na mě a mě zmrzne úsměv na rtech. Dyť to je Tom Kaulitz!! Hmmm dneska mě nebude urážet?? myslim si, už se na něj nepodívám a mizim z tělocvičny. Chvilku tam ještě stojí a dívá se za mnou.Pak mávne rukou a zapadne dovnitř.
"Zdarec ségra tak jak bylo na tréninku??" zeptá se brácha, když dorazim do kuchyně, kde se Fanny marně pokouší o vytvoření něčeho poživatelnýho.
"Jo celkem to šlo, až na to že mi jedna kráva dvakrát dupla na nohu!!" postěžuju si a jdu si vzít jablko.
Dojdu do pokoje a zapnu notebook. Zapnu ICQ ale nikdo zajímavej není online. Přečtu si pár mailů a na některý odepíšu. Nakonec to za chvilku vypnu a chvilku se jenom kochám pohledem na tu věcičku (myšleno notebook). Sama sem si na něj pracně vidělala loni na brigádě. Dělala sem u stánku s občerstvením v jednom velkoobchodě. Skoro celý léto. Zkažený prázdniny, ale aspoň mám tohle. Kouknu pyšně na notebook. Strašně dlouho sem si ho přála, protože na něm můžu mít vlastní soukromí věci a nikdo mi tam nemůže hrabat. Schovám ho do šuplete u stolu a jdu se vysprchovat. Zalezu do postýlky a jako vždy večer si ještě tak nějak přehrávám v hlavě dnešní den. Chris je fajn, asi budem dobrý kamarádky a sem za to ráda. Je to vlastně moje první a zatím i jediná kámoška. Pak si vzpomenu na srážku s Tomem, trošku se zamračim, ale pak nevim proč se mi před očima rýsuje jeho obličej. Přestože sem ho nikdy pořádně neviděla, jeho obličej si dokážu vybavit do posledního detajlu. Zvláštní jak někdo může někomu tolik ulpět v paměti, aniž by o to ten dotyčný stál. I když to je nafoukanej frajer, musim přiznat, že je hezkej. S myšlenkou, že mám kamarádku a že se mi líbí nafoukanej blbec usínám.
Ráno mě probudí budík, oznamující, že je čas se vydat do toho ústavu. Vstanu, v koupelně se namaluju a upravim vlasy a v pokoji na sebe hodim bokový džíny, tílko s trošku větším výstřihem a přes to hodim lehkej svetřík. V kuchyni čapnu sváču obuju se a pádim na bus.
Před školou na mě už čeká Chris. Přivítáme se pusou na tvář a společně razíme do nového školního dne…
Angee
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama